Diskriminace - přirozené právo

Poslední dobou se na všude víří diskuze nad jednáním Bangy a nad skupinou Ortel. Zkusme se tedy zamyslet, jestli máme právo diskriminovat nebo jestli je to obecně nepřijatelné a nesmíme to dělat.

Celá situace započala na Českém slavíkovi, de Ortel získal druhé místo a při vyhlašování odešel Banga na protest ze sálu. A strhla se kolem toho mela. Snad bych měl ještě na úvod poznamenat, že ani jednoho hudebníka neposlouchám, a to z důvodu, že mi nesedí jejich hudební styl. Ale pojďme se tedy podívat na tento rádoby "morální" spor podrobněji. Co se vlastně událo? Možná vás to překvapí, ale vlastně celkem nic.

Napřed se podívejme na skupinu Ortel. Podle mnohých má rasistické a xenofobní texty a to je špatně. Na rovinu řeknu, že v podstatě ani nevím, protože mne tato hudba nezajímá a z těch pár útržků textů. které tady všude kolem kolují, si netroufám tvrdit, jestli je to pravda nebo ne. Ale ono je to v podstatě úplně jedno. I kdyby měli takové texty, tak ať mají. Pokud platí svoboda slova, tak by měli mít právo vyjádřit svůj názor, bez ohledu na to, jestli se nám to líbí nebo nelíbí. Svoboda slova totiž buď je, nebo není. Neexistuje nic mezi tím. Nelze definovat svobodu slova stylem - můžeš říkat, co chceš, ale tohle ne. To by pak vypadalo (abych použil parafráze jednoho výroku pana Čapka), jako kdybyste běželi s klecí s ptáčkem a říkali: "Vidíte, on může létat."

No fajn, když teda může Ortel takto zpívat, je v pořádku protest pana Bangy? Ano, je. Je to zase jeho postoj k dané problematice, jeho názor, jeho svoboda slova. On může říct, že se mu to nelíbí a poukázat na to. Je to naprosto v pořádku. Pokud má pocit, že ty texty se mu nelíbí, má právo to vyjádřit a to také udělal. Co je špatné, to jsou nenávistné komentáře, kterých se dočkal především Banga (ale i Ortel), vyhrožující násilím. To už není názor, to je už vyhrožování, případně zastrašování a v tom je velký rozdíl.

Špatné na tom celém je, že neumíme respektovat svobodu slova a rozpoutala se kolem této události taková hysterie. Ta bohužel celé situaci nepomáhá, pouze ji eskaluje. Nicméně názorně ukazuje, že diskriminovat (a to na základě čehokoliv) je naprosto přirozené a běžné. Jedna strana diskriminuje Ortel za jeho texty a názory, druhá strana diskriminuje Bangu za jeho původ nebo opět texty. Možná lépe to právo diskriminovat bude vidět, když vám ho zkusím přiblížit na nějaké běžné denní zkušenosti.

Představte si, že jste v obchodě, nakoupili jste ajedete s vozíkem k pokladně. A k dispozici máte 2 volné pokladny. Na první z nich sedí starší nerudná dáma, která se mračí už dopředu, a na druhé z nich mladá krásná usměvavá pokladní. Kterou si vyberete a proč? Já tu usměvavou, protože podvědomě diskriminuji tu nerudnou dámu. Nebo jiná situace. Přijdete na pohotovost a máte k dispozici dva lékaře. Jeden je klasický šaramantní uhlazený pán ve středních letech v plášti a druhý je mladý muž v riflích a na hlavě má dredy. Umíte si to představit? Ano? Tak ke komu byste zamířili požádat o pomoc? Zkuste si uvědomit, že opět diskriminujete. Tentokrát podle vzhledu.

Diskriminovat je totiž naprosto přirozené a běžné, jen se nesmíme tvářit, že je to něco fuj. Někdo diskriminuje podle oblečeni, jiný podle vzhledu a někdo další zase podle etnika. Je to na základě pocitů, zkušeností a hlavně našich vnitřních předsudků. Můžeme to v sobě potlačovat a snažit se nedat najevo, ale přesto tak činíme minimálně podvědomě. Pokud to dáme najevo veřejně, máme na to právo, ale musíme očekávat, že jiní k nám zaujmou nějaký postoj.

Závěr? Máte právo na svobodu slova a na vyjádření svého názoru,jen očekávejte, že to o vás udělá nějaký obraz a že možná sklidíte příslušnou reakci. Jediný, kdo nesmí diskriminovat, je stát. Tam bychom měli být všichni rovni. Ale to už je zase jiná kapitola...